Druhé veřejné projednávání
Dne 27. listopadu 2025 proběhlo v bělotínském kulturním domě 2. setkání s místní veřejností na téma výstavby komunitní větrné elektrárny na katastrálním území obce.
Cílem druhého setkání bylo zodpovědět dotazy a obavy, které zazněly při prvním projednání.
Průběh projednávání
V úvodní části byli občané seznámeni se záměrem výstavby prostřednictvím prezentace, kterou představil člen představenstva společnosti EnVys, Ondřej Doležal.
Na předchozím setkání se občané zajímali především o to, jak komunitní energetika funguje v praxi. Těmto otázkám se proto ve své prezentaci věnoval Ondřej Doležal, který účastníkům přiblížil její principy a fungování.
Dalším rezonujícím tématem byl dopad výstavby na zdraví
a krajinu, o kterém hovořil pan Ing. Vladimír Zdražil Ph.D, tajemník Fakulty životního prostředí z České zemědělské univerzity, který je součástí týmu zpracovávajícího studii EIA. Zaměřil se na rovnováhu mezi ochranou krajiny, zdravím obyvatel a potřebou vyrábět elektrickou energii. Zdůraznil také nutnost respektovat místní podmínky i legislativní požadavky, aby byl dopad projektu na okolí co nejmenší.
Během diskuze zazněla i řada nových dotazů, na které účastníci obdrželi odpovědi přímo na místě. Jednotlivým tématům se podrobněji věnujeme na následující straně.
1. část
Rekapitulace a odpovědi na dotazy z prvního veřejného projednávání.
2. část
Prezentace ohledně životního prostředí a hlučnosti pro obec Bělotín
3. část
Komentář pana starosty Kavaly k investičním prioritám obce.
Bělotín navštívili – prezentace z projednání
Akcelerační zóny, proces EIA a dopady VTE na životní prostředí
Odborná prezentace pana Ing. Vladimíra Zdražila z České zemědělské univerzity v Praze
Představení záměru výstavby komunitní větrné elektrárny v Bělotíně
Člen představenstva EnVys, a.s. Ondřej Doležal
Diskutovaná témata
Na druhém setkání jsme rozebrali témata z prvního setkání a zároveň se otevřely i nové okruhy.
Jak funguje komunitní energetika?
Myšlenka komunitní energetiky spočívá v tom, že se odběratelé elektřiny spojí a společně vybudují vlastní zdroje. Energie z těchto elektráren neputuje na burzu, ale přímo do odběrných míst jednotlivých členů komunity.
Jak to bude fungovat v praxi? Připojení je zcela dobrovolné – podobně, jako když domácnost pořizuje solární panely nebo tepelné čerpadlo. Rozdíl je v tom, že vybudovat a servisovat jednu velkou elektrárnu je výrazně levnější než stavět a udržovat 500 malých. Výše platby se odvíjí od energetické náročnosti konkrétní domácnosti. Přesný výpočet najdete na našich webových stránkách – envys.cz/kalkulacka.
Uzavře se tzv. PPA kontrakt – smlouva na dlouhodobou dodávku elektřiny z konkrétní elektrárny. V ní se sjedná platba za rezervovaný výkon elektrárny. Jakmile bude elektrárna v provozu, začnete čerpat všechny výhody komunitní energetiky – bez dalších starostí.
Jaká bude úspora a proč to dává smysl? Mezi lety 2020 a 2022 energetické společnosti několikanásobně zvýšily zisky, lidé přitom platili neadekvátně vysoké ceny, a to i přesto, že jsme byli vývozcem elektřiny. S útlumem uhelných elektráren se ČR stane dovozcem elektřiny – a čeho je málo, to je drahé. Mít energii přímo z komunitní elektrárny je proto vždy finančně výhodnější než nákup přes burzu a zprostředkovatele.
Má větrná elektrárna vliv na životní prostředí?
Každý projekt vzniká až po splnění celé řady studií prováděných certifikovanými odborníky a renomovanými institucemi, například Fakultou životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.
Provádíme studie EIA (Posuzování vlivů na životní prostředí), kde odborně hodnotíme možné významné dopady plánovaného záměru na životní prostředí a navrhujeme opatření k jejich zmírňování, uvedl pan Ing. Vladimír Zdražil, Ph.D. z České zemědělské univerzity. Do hodnocení projektu patří například: stanovení odstupových vzdáleností od budov a lesů, ornitologické posudky a posudky na netopýry nebo hlukové studie, geologický průzkum a studie vlivu na krajinný ráz.
Tyto studie jsou univerzitě předávány a další průzkumy provádí sami v rámci fakulty. Na základě všech podkladů zpracovávají dokumenty potřebné pro posouzení vlivu na životní prostředí. Podle zákona je cílem tohoto posouzení získat objektivní odborný podklad pro vydání stavebního povolení.
Mezi lety 2002 a 2022 bylo v České republice vydáno celkem 108 EIA stanovisek k záměrům větrných elektráren, přičemž ve 26 případech bylo stanovisko nesouhlasné. To ukazuje, že každá lokalita je pečlivě posuzována a stavba elektrárny je možná pouze tehdy, pokud všechny odborné studie a posudky dopadnou kladně.
Stavíme jen tam, kde je to šetrné k přírodě. Větrné elektrárny patří mezi nejčistší a nejbezpečnější zdroje energie. Nevypouštějí škodliviny do ovzduší, neprodukují odpad ani neohrožují kvalitu vody či půdy.
Jak se měří hluk větrných elektráren a co infrazvuk?
Hlučnost větrné elektrárny se posuzuje už v rámci povolovacího procesu. Na jednom ze setkání s občany Ing. Aleš Jiráska ze Zdravotního ústavu vysvětlil, jak se měří hluk větrných elektráren a jaké jsou stanovené limity podle české a evropské legislativy. Podle něj jsou české normy mnohem přísnější než například v okolních zemích nebo ve Spojených státech.
„Hlukový limit je nastaven tak, aby bylo možné se v klidu vyspat i při otevřeném okně.“ uvedl pan Jiráska.
Co by se stalo v případě, že hluk překročí stanovené limity? Pan Ing. Jiráska uvádí, že „Pokud by větrná elektrárna limity překračovala, bude vypnuta. Projekt se navrhuje tak, aby k tomu vůbec nedocházelo – žádný investor nechce riskovat, že bude muset elektrárnu kvůli hluku vypínat.“
Občany také zajímal tzv. „swish efekt“ – zvuk otáčejících se lopatek. Pan Jiráska vysvětlil, že část je psychologická a záleží na směru větru. „Zvuk slyšet můžete, ale limit 40 dB odpovídá běžnému nočnímu klidu. Pro srovnání – na vesnici je obvyklá hladina hluku kolem 25 dB.“
K tématu hluku v blízkosti skautského tábora přes řeku dodal: „Řeka může sama působit jako protihlukové opatření – často vydá více hluku než větrná elektrárna. Spíše uslyšíte nízké frekvence, které snadněji pronikají přes stěny.“
Měli občané možnost zeptat se na vše, co potřebovali vědět?
Slovo starosty
Obec Bělotín se dlouhodobě a systematicky zaměřuje na ekologii a zlepšování životního prostředí už od 90. let. Rozvoj obce a investice do infrastruktury (voda, plyn, elektřina, kanalizace) zásadně zlepšily kvalitu života a učinily obec atraktivní pro nové obyvatele.
Obec se snaží reagovat na tlak na ochranu klimatu a životního prostředí dalšími kroky – fotovoltaikou, elektroauty a zapojením do energetických společností (Enerkom, EnVys). Ceny energií budou do budoucna problém a je nutné hledat ekologické a dlouhodobě udržitelné zdroje. Myšlenka větrné energie se v Bělotíně řeší už více než 10 let, ale dříve nebyla politická shoda. Veřejná debata má být založena na ověřitelných informacích, nikoliv na neověřených tvrzeních šířených ve virtuálním prostoru.
I když část území obec ovlivnit nemůže (dopravní stavby), využití větru je příležitost, kterou obec má. Obec musí zajistit stabilní vlastní příjmy, aby budoucí vedení nepřebíralo „prázdnou pokladnu“. Finanční tlak na obec roste (např. financování nepedagogických pracovníků ve školství) a bez aktivního rozvoje nelze obec dlouhodobě udržet.
Zásadní otázka do budoucna zní, zda obec zůstane stát na místě, nebo půjde dál dopředu.
Napište nám
Byli jste na veřejném projednávání a chcete nám dát zpětnou vazbu? Pamatujte, že pro nás neexistuje hloupá otázka. Rádi se vaším dotazem budeme zabývat.
Dejte nám zpětnou vazbu
* Vaše jméno a e-mail nikde nezveřejníme a nebudeme ho zmiňovat ani na veřejném projednání.
Zasláním formuláře, souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
O nás a našem poslání
Naším cílem není maximalizace zisku, ale rozvoj komunitní energetiky, která pomáhá udržet peníze v regionu a nabídnout stabilní a přiměřené ceny elektřiny místním.
Toho lze dosáhnout pomocí komunitní větrné elektrárny.
Společnost, která za výstavbou stojí, není typickým developerem – je spoluvlastněná obcemi, zaměřená na dlouhodobý prospěch, a to jak lidí, tak krajiny.